11. června 2003 (středa)
Přes horko k poezii
...Jak je to léto strašné, vysychá voda v kašně,
musí se sklízet obilí, vlaštovky žerou motýly,
a silnice jsou prašné, jak je to léto strášné...
Tenhle úryvek je z písně, jejíž melodii ušil Petr Skoumal na text Emanuela Frynty. Pochází z alba
Kdyby prase mělo křídla.
Leželo u nás doma (ještě v MC podobě) odložené v krabici. Když začaly nynější tropy,
díky onomu úryvku jsem si na něj vzpomněl, a z krabice ho vytáhl. Dobře jsem udělal, můj šestnáctiměsíční syn je
z něho naprosto unešen. Každý den ráno mě dovede k věži, ukazuje na ni, a citoslovcem LaLaLa
se dožaduje, abych mu kazetu pustil.
A není sám, i mně se album moc líbí :-)
Pokud máte duši dítěte jako já, určitě si ho někdy poslechněte, je prostě kouzelné.
Lví podíl na tom má krásná poezie pana Emanuela Frynty,
jehož texty tvoří podstatnou část alba. Až se Vám jednou dostane do rukou jeho knížka Písničky bez muziky,
určitě si jí přečtěte, potěší Vás na duši.
P.S.: To jsem zvědav, jestli se pana Frynty chytí
Pixy. :-)