23. června 2003 (pondělí)
Proč nezakazovat potraty
Potraty. Závažné téma. Mám blog rozepsaný už od doby, kdy lidovečtí poslanci vytáhli do boje
za zákaz potratů u nás. Ale už jsem ho několikrát odložil, protože stejně jako
David Major nemám na potraty křišťálově jasný názor.
Jakožto člověk liberálně založený se ale přikláním k názoru potraty nezakazovat.
Potrat není nic ideálního a měl by být jen a pouze krajním řešením. Jeho zákazem se nic nevyřeší.
Proč raději nevěnovat úsilí a snahu snížení počtu potratů. Už dnes jich máme
nejméně v historii.
Nemá smysl se dohadovat, jestli nejméně v historii
je přijatelné,
nebo nepřijatelné množství. Radějí se starejme, aby se dětem dostala včas správná sexuální výchova,
vychovávejme je k zodpovědnosti. Dejme ženám možnost anonymního porodu, zjednodušme systém adopcí.
Zkrátka snažme se, aby počet potratů měl nadále klesající tendenci, tak jako dosud.
Nejsem v těhle věcech odborník, ale řeknu Vám jedno. Nutit ženu donosit a porodit dítě
(i kdyby měla možnost porodit anonymně a ihned po porodu dát dítě k adopci, což u nás nemá),
je podle mého názoru naprostá bezohlednost. Nejen k ženě, ale i k tomu dítěti.
Jak jsem řekl, nejsem odborník,
byl jsem jenom u jednoho porodu, ale do smrti si budu pamatovat, jak obrovské emoce jsem tenkrát
prožil. Pozitivní emoce, protože jsme si syna přáli a moc se na něj těšili.
Nechci a nemohu mluvit za ženy, je mi jasné, že rodící žena prožívá porod jinak než přihlížející
muž. Ale nechtěl bych pocítit emoce ženy, která z donucení rodí dítě které nechce.
Takže závěrem zopakuji, že podle mého názoru jsou obě krajní možnosti špatné.
Zakazovat potraty je nesmysl a používat je v masové míře jako pozdní antikoncepce také.
Nechme ono tragické rozhodnutí na ženě, které se především týká.
A bojujme ne za zákaz potratů, ale za další snížení jejich počtu přirozenou cestou.