22. září 2003 (pondělí)
Víkendová akce na Vysočině
Víkend stál za to, v hotelu Medlov u Medlovského rybníka jsme měli firemní akci. Klasika: nohejbal, let balónem (nahoru dolů nahoru dolů, nechal jsem si ujít), masáže, vířivá koupel, vizážistka, sauna, lezení po skalách, koně a spoustu jiných věcí, které jsem si kromě večerního grilování a kola nechal ujít. Na kole jsem v sobotu ujel nezajímavých 25 km, ale neděle stála za to: v devět jsme vyrazili z Medlova po žluté do Kadova, dále po zelené k Drátěníčkům, sjezd po červené (louka) do Kosek, po asfaltce do Milov, po zelené dále do Českých Milov, lesem napůl pěšky k rozcestí Plaňkovka, odtud pěšky (ten kopec a kameny se jet prostě nedají) ke Ctyřem palicím po společné modré a zelené. Od Čtyřech palic po modré dále kolem Perníčků a Kamenné školky. Po červené od Karlštejnu a dále po asfaltce přes Svratouch do Svratky. Ze Svratky po červené přes Chlumětín do Kameniček, po zelené na modrou a pak kolem vodní nádrže Hamry pořád po modré (je proti mapě přeložená) do Zalíbené. Po silnici a tzv. Česko-moravské trase do Vojnova Měštce, jediný kousek po pořádné silnici do vesnice Borky, po asfaltce k modré a lesem do vesničky Cigháj (tady už nám došlo pití, ale chlápek lisující mošt nás zachránil) a dále po modré na Pryšavský kopec. Tenhle kopec opravdu stojí za to (82 metrů převýšení), už toho taky začínám mít plný zuby. Naštestí klesáme dolů do Tří studní a na Medlov je to po zelené kousek. Přijíždíme o půl třetí. A výsledek? 62km naprosto nádhernou a kopcovitou přírodou Ždárských vrchů (navigace podle stejnojmenné mapy). Bolavé nohy. Roztřepané klouby na rukách, cesta nejen místy pro horské kolo jim dávala bez vidlice na treku zabrat. A zjištění, že moje další kolo bude nejspíš horské.