15. října 2003 (středa)
Jistě, pane senátore
Před polednem mně tloukla poštovní doručovatelka na dveře. Zcela vážně mě oslovovala „pane senátore“ a s omluvou mi předávala poškozenou listovní zásilku z univerzitního senátu.
Ani se nedivím, že obálka z recyklovaného papíru neodolala náporu lejster. Jen podklady ke kolejím a menzám od prorektorky Kvasničkové čítají 191 textových stran. Ostatní jsem neměl sílu přepočítat. Zdá se, že mám o program na dalších čtrnáct dní postaráno. Docela by se mi šikla nějaká asistentka.