11. listopadu 2003 (úterý)
Nechcete platit pokuty? Pořiďte si bouchačku
Svítím celý rok, v autě samozřejmě, doma jen večer. Tím myslím samozřejmě, že před jízdou autem, rožínam (pro cajzly: rozsvěcím) světla potkávací a vypínám až po té co uvedu vozidlo do stavu klidného. Dělám to tak nějak automaticky, možná až moc. Takže proto se mi těsně po změně času mohlo přihodit to, co vám chci už pět minut popsat. Ne že bych měl ze změny času nějakou fobii jako jistý pekař, co kvůli tomu snad chci i do senátu, protože jak jsem psal svítím celý rok, tato změna se mě vlastně skoro nedotýká. Takže jel jsem si tak nejdřív s rožlými (pro cajzly: rozsvícenými) světly na oběd. Kde je tedy problém? Ano zrychlením metabolismu po dobrém obědě (kuřecí rizoto v bistru Audimax, kde jste to už slyšeli?), došlo ke zpomalení mého myšlení a já si světla cestou zpátky nerožnul (pro cajzly: nerozsvítil). A považte vážení, že celou cestu zpátky jsem bratrovi v autě jedoucím za mnou naznačoval, ať jede pomalu, že tam měří policajti a on mi blikáním dával najevo, že jsem debil a mám si rožnout (pro cajzly: rozsvítit). Policajti tam neměřili, ale kontrolovali hádejte co? Správně světla :). Následoval tento dialog:
PČR1: Dobrý den, víte proč jsme vás zastavili?
Já: Protože jsem se vám snažil vyhnout a přejel do jiného pruhu?
PČR1: Podívejte se na vaše auto zepředu a na tamto auto co sem jede. Vidíte rozdíl?
Já: Já jsem debil.
PČR1: Vaše doklady prosím. (Nevěřil mi ...)
Já(podávám doklady, náhodou mu podám místo techničáku zbroják): Tady, tady, tady ...(víte vy vůbec kolik toho s sebou musíte vozit? Občanku, řidičák, techničák, povinné ručení, emise ... maltu, vápno, hřebíky, .... kachny ...)
PČR1: Vy jste voják?
Já: Ne, já mám jen zbroják.
PČR2 (kontroluje značku, jestli mám technickou, zrak sklouzne na terče co mám za oknem): Vy máte pětačtyřicýtku? (ááá pán se vyzná, ty díry v terči nejsou zrovna malé)
Já: Ano.
PČR2: Jakou? Čezetu?
Já: Ano, 97ku.
PČR1: Jak vám šlape?
Já: Auto? (začínám mlžit, nebudu jim to ulehčovat)
PČR1: Zbraň.(A podává mi jako odvetu balónek.)
Já (jedním mocným fukem ho nafouknu - ještě, že nekouřím, aspoň můžu dvakrát do roka frajeřit): Skvěle, jsem spokojenej. (odevzdávám zelenej balónek)
PČR1: Díky, dneska top vyřešíme domluvou, naschledanou.
A vo tom to je ...