weblog o lidech, společnosti a internetu

Zveřejňuji své soukromé blogistické dogma. Můžete se k němu připojit nebo nemusíte, je mi to fuk. Nic vás nezavazuje (jen autory tohoto blogu), abyste ho dodržovali, berte ho pouze jako směrnici či doporučení.

Blog nebude odkazovat na příspěvky jiných blogů, pokud odkazují na třetí zdroje. Naopak bude zveřejňovat co nejvíce původních materiálů. Také se bude snažit pokrýt informaci o nějaké události také z jiných než jen ze všeobecně známých zpravodajských zdrojů.

Abyste rozuměli, řeším problém, s nímž se potýká snad každý nesezdaný mladý muž. S kým navštěvovat oficiální společenské události? Když chci do kina, divadla nebo na koncert, na večeři a podobně, v tom potíž není. Prostě zavolám některé kamarádce nebo kamarádovi. Ale tyhle společenské akce, to mi dává zabrat.

Třeba dneska bych měl (vidíte, nechci, měl bych, ale mně by se to vlastně líbilo, jsem na těch akcích jako ryba ve vodě :-), tak dneska bych měl jít na slavnostní koncert do Karolina a potom na číši vína s rektorem. Ale nepůjdu.

Na pozvánce je napsáno, že slouží jako vstupenka pro dvě osoby. A to je jasné, že když příjdu sám, bude vedle mě po celou dobu volné místo. A volné místo přitahuje soucitné pohledy lidí.

Vždycky jsem si dělal legraci ze seriálu Sex ve městě. Těm ženskejm je pětatřicet, a pořád jsou samy. Ale až na takové drobnosti, jakou je společenský doprovod, mi začíná kultura singles vyhovovat také. Proč udržovat milostné vztahy, o kterých už předem víte, že neskončí svatbou?

Jak řešíte společenský doprovod vy? Mám se snad obrátit na nějakou agenturu?

Na různé agresivní formy reklamy jsem si už jakž takž zvyknul, ale co je moc to je moc. Vlezl jsem na úvodní stránku serveru iDNES a nechutně se mi po načtení stránky jakože zatřásl monitor, asi jako při degauss monitoru nebo když někdo v blízkosti zapne jinej monitor.

Já osobně říkám podobným prvkům v reklamě třikrát fuj: fuj, fuj, fuj.

Jak jste si někteří ráčili všimnout mění se URL adresy jendotlivých spotů i archivů. Na starých adresách jsou redirecty, aby to rozchodil tatíček Google. Celé se to povedlo díky System.Web.HttpContext.Current.RewritePath v ASP.NET a neskonalé trpělivosti pana Roberta Prokeše, ze společnosti IGNUM.cz u které hostuji.