weblog o lidech, společnosti a internetu

Nedávno se v domě hádali na chodbě dva nájemníci zrovna, když jsem chtěl spát. Tak jsem vyšel z bytu a řekl jsem jim, ať toho enchají nebo jim budu muset předvést "Kung Fu". A to stačilo. A navíc jsem byl úplně nahatej a měl jsem brokovnici.

Ne to není muj zážitek. To je z surf.to/redmeat - pro odreagovaní skoro stejně dobré jako Dilbert.

Tak by mohl znít nový slogan internetového deníku o počítačích Živě. Pozorný čtenář si totiž nemůže nevšimnout, jak se do článků Živě vkrádají odkazy do elektronických obchodů, či dokonce doporučení k nákupu.

V dnešní bleskové zprávě o nejčastěji hledaných slovech šéfredaktor Jan Kuneš doporučuje předvánoční nákupy na Vltavě.

V diskuzi pod článkem se sice Kuneš ohrazuje, že odkaz není zaplacený, ale pohleďme, na zajímavou shodu okolností: Vltava patří společnosti InternetShops. Dceřince firmy Computer Press, která vydává i Živě. A Kunešův šéf a výkonný ředitel CPressu Jiří Hlavenka je zároveň předsedou představenstva InternetShops.

Kdyby šlo o výjimečný exces, tak nad tím mávnu rukou a řeknu si, že to je důsledek nevelkých zkušeností (u šéfredaktora napováženou) a nejspíš i chabé práce editora (odporujte šéfredaktorovi, že). Jenže komerčních odkazů přímo ve článcích Živě najdete příliš mnoho, nejde o náhodu.

Například článek o vývoji cen hardware z klávesnice Jana Horčíka končí odstavcem nadepsaným Tip ProCa. V něm jsou vypsané komodity i s cenami a následuje odkaz na web distributora.

Pokud komerční sdělení není zaplacené, nemá tam co dělat (leda snad ve srovnání s konkurencí), pokud je placené, má být na první pohled jasné, že jde o reklamu.

Jak věřit, že redakce Živě je nezaujatá a nezávislá, když není s to uhájit dělící čáru mezi propagací a zpravodajstvím? Jak věřit, že výběr zpráv není zmanipulovaný, když šéfredaktor ve zprávách doporučuje obchody svého zaměstnavatele? Bude s tím CPress něco dělat? A Jan Tleskač?

Není to tak dávno, co jsem se tu rozčiloval nad tím co Česká televize provádí Večerníčkovi. Od té doby stačila televize vyškrtat co se dalo, přičemž z každého dalšího škrtu čiší snaha vyhrát souboj o sledovanost s komerční televizí. O škrtaní psal moc pěkně Pixy, takže my se v klidu můžeme vrátit zpět k Večerníčkovi. Minulý týden jsem zjistil, že k poskakujícímu rajčeti přibyla další reklama zaměřená na děti. Před a po večerníčku prezentuje televize panenky, kočárky, autíčka...

Hezká podpásovka rodičům. Už se nemůžu dočkat, až budu synkovi vysvětlovat, že mu prostě ta autíčka nekoupím, že má spoustu jiných autíček a že zkrátka nemůže mít všechno co vidí. Asi mě to potká tak jako tak, potkalo by mě to i bez "Večerníčkové" reklamy. Ale nemůžu se zbavit dojmu, že Česká televize se na jedné straně ohání svojí veřenoprávností a na straně druhé se snaží co nejvíc přiblížit televizím komerčním. Ano, mít vyrovnaný rozpočet je od televize chválihodná snaha, ale proč to zrovna děti musely schytat jako první opravdu nechápu.

P.S.: Milá televize, Tvá snaha působit na děti je úspěšná. Syn už umí krásně říct "Hamé".

Začalo to tím, že jsemse probudil a už jsem věděl, že tento den nebude jen tak obyčejný. Slíbil jsem totiž Sýkorce, že s ní půjdu nakupovat. Prý po obědě. Hádejte kdy jsme vyrazili? Ano správně ve čtyři. Nejdřív jsme jí volal po dvanacté, prej ještě ne, že oběd bude až tak ve dvě, tak jsme volal o půl třetí, to prej mám ještě 1/4 hoďky počkat, volal jsem o půl čtvrtý, prý začínají obědvat, protože je vytopili sousedé. Skvělý začátek, jedeme dál.

První štace Bahaus - dvě hodiny a výseldek koupený otvírák na konzervy. Druhá štace: Futurum centrum, nejdřív po normálních obchodech - zde jsem obrátil nákupní boj ve svůj prospěch a koupil si tričko a posléze propadal v Carrefouru do depresí, protože v tom obchodě nic nemají, ani cenovky u zboží, ani doplněný regály, prostě nic. Dojem zachránila IKEa mezi štací jedna a dvě (trošku vás chci zmást abyste nasáli atmosféru) kam jsem Sýkorku dotáhl já a která nebyla v plánu. Výsledek z IKEA(i/y): teflonová pánvička za 79 Kč, ozdoby na stromek slaměné z Číny za 49Kč a nějakej plevel (asi kytka).

cestou z Futura jsme se ještě museli zastavit v Bau-cosi, protože tam mají žárovky za 6Kč a ne za 12. Doma jsem byl o půl devátý.

Pokud to tady čtou nějaký slečny a paní, tak vzkaz pro vás: pokud s váma chlap vydrží 4-5 hodin nakupovat tak buď není normální a nebo vás bezmezně miluje.