Zaměstnanci vs. živnostníci a optimalizace daně
Pravidelně tu probíhají dvě diskuze. Na jedné straně David Webský neustále nadává na vysoké daně. Na straně druhé tu zaměstnanci neustále nadávají na „optimalizace daní“, které odvádějí živnostníci. Pojďme se na případu pana Nokáka a pana Dvořáka, kteří začínají na stejných hrubých nákladech, podívat, zda se více vyplatí být zaměstnaný nebo pracovat na živnostenský list.
Vzhledem k tomu, že nejsem účetní a problému placení daní a pojistného jsem věnoval jen pár minut při klikání na odkazy, budu velmi rád, když mě v diskuzi upozorníte na chyby.
Zaměstnanec: svobodný, bezdětný pan Novák
Pan Novák je zaměstnaný u firmy, která mu dává průměrnou mzdu 16.500 korun hrubého měsíčně.
Skutečné mzdové náklady na pana Nováka ale představují 22.275 korun. Zaměstnavatel za pana Nováka zaplatí 4.290 korun na sociální pojištění (26 % hrubé mzdy) a 1.485 korun na zdravotní pojištění (dvě třetiny z 13,5 % hrubé mzdy). Pan Novák ze své hrubé mzdy ještě zaplatí 1.320 korun za sociální pojištění (4,5 % hrubé mzdy) a 742 korun za zdravotní pojištění (třetina z 13,5 % hrubé mzdy).
Zároveň pan Novák zaplatí daň z příjmu. Jako základ daně poslouží hrubá mzda bez zákonných pojištění a odpočitatelné položky (38.040 ÷ 12 = 3.170 korun). Protože základ daně po zaokrouhlení na sta činí 11.300 korun, zaplatí pan Novák z 9.100 korun 15 procent (1.365 korun) a ze zbývajících 2.500 korun 20 procent (500 korun); daň z příjmu celkem 1.865 korun.
Ve výsledku stát dostane 9.642 koruny a panu Novákovi zbude 12.633 korun (57 % mzdových nákladů).
Živnostník: svobodný, bezdětný pan Dvořák
Pan Dvořák měsíčně vydělá tolik, že po odečtení nákladů mu zůstane 22.275 korun.
Z této částky použije 35 procent (7.796,25 korun) jako vyměřovací základ pro platby zákonných pojištění. Protože pan Dvořák bývá jednou do roka dlouhodobě nemocný, rozhodne se, že vedle důchodového pojištění (26 % vyměřovacího základu) a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (3,6 % vyměřovacího základu) bude platit i nemocenské pojištění (4,4 % vyměřovacího základu). Celkem tedy České správě sociálního zabezpečení odvede měsíční zálohu ve výši 2.651 koruny (34 % vyměřovacího základu).
Vyměřovací základ pro zdravotní pojištění je týž. Všeobecné zdravotní pojišťovně tedy pan Novák poukáže měsíční zálohu na pojistné ve výši 1.053 korun (13,5 % vyměřovacího základu).
Nyní panu Dvořákovi zbylo 18.571 korun, od kterých ještě odečte nezdanitelnou částku (38.040 ÷ 12 = 3.170 korun). Výsledných 15.400 po zaokrouhlení na sta poslouží jako základ daně z příjmu. Z 9.100 korun zaplatí pan Dvořák 15 procent (1.365 korun), ze zbývajících 6.300 korun odvede ještě 20 procent (1.260 korun). Celkem tedy pan Dvořák odvede jako zálohu na daň z příjmu fyzické osoby 2.625 korun.
Ve výsledku stát dostane 6.329 korun a panu Dvořákovi zbude 15.946 korun čistého (72 % příjmu).
Pan Novák začíná podnikat
Z hlediska daní a pojistného se tedy podnikání panu Dvořákovi vyplatilo. Pan Novák se rozhodl, že si pořídí živnostenský list a dohodne se se svým zaměstnavatelem, že pro něj bude i nadále pracovat za 22.275 korun měsíčně na fakturu…