Já, myslivec, a můj vztah ke psům
Jsem myslivec a mám dva psy, naštěstí žiju na vesnici (na konci u lesa) a moji psi mají dostatek pohybu při práci - v lese. Maji zkoušky a jsou 100% odvolatelní a navíc jako člen nájemce honitby (MS) mam právo na to s nimi tam chodit (platíme za to). Mám sousedku, která si pořídila setra, požádala MS o to jestli tam může psa cvičit, venčit a případně o nějaké kusy zvěře na výcvik a bylo ji bez řečí vyhověno, protože se slušně zeptala, chová se ohleduplně a vždycky napřed louku, kde cvičí projde se psem na vodítku a vyžene všechnu zvěř, aby pes za ničím nevyrazil. pak si na té louce dělá celý den co chce. Bezvadná dáma.
Bohužel máme ve vesnici inženýra, který je s prominutím debil, koupil si psa, kterého absolutně nezvládá, štve zvěř, a lítá po lese jak šílený. Několikrát jsem měl možnost ho v souladu se zákonem zastřelit, bohužel jsem to neudělal a pan inženýr mi na to, když jsem ho upozorňoval na platnou legislativu, řekl, ze ho to nezajímá, že s takovým zákonem nesouhlasí a tečka...
Sam mam psy moc rad, ale mám obavy například o srnčí zvěř, která v době březosti, kdy jsou srny těžké a pomalé, je nejsnadnější oběť. Mnohdy pejskař odvětí, že se nic nestane, když se pejsek se srnečkou pěkně proběhnou, jenže v určitém období tohle znamená smrt jak pro srnu tak pro nenarozené srnče, protože i krátké proběhnutí (200m) + stres z toho, že je pronásledována znamená zápal plic - game over ...
Myslím, že pejskař, který se chce vyvarovat problému ,by mohl postupovat stejně, jako výše uvedena dáma, případně mít dostatečně velké vlastní prostory (zahradu), nebo chodit se psem na cvičák. Přijde mi to stejné, jako když například já trénuji střelbu. Třeba na vzduchovku mam dostatečně velké prostory na zahradě, když mi to nestačí ZAPLATÍM si za návštěvu střelnice. Proč by to nemohli dělat stejně pejskaři? Když mi nestačí vlastní zahrada, půjdu na procházku s vodítkem, když mi nestačí vodítko, jdu na cvičák nebo tam, kde to mam od někoho dovoleno. Ale pokud se jedná o honební pozemek, doporučují bavit se spíše s nájemcem honitby, do jehož práv se zasahuje, než s majitelem pozemku, který pozemek pronajal už nájemci honitby.
Jinak, jak už jsem uvedl výše, kde je vůle, domluvit se dá, pokud se stanoví pravidla a dodržují se.