27. prosince 2003 (sobota)
Nechci tu slevu
Když se teď dělají ty různé žebříčky největších událostí roku 2003, dovolil bych si navrhnout otevření kavárny Abyss Café na Michelské ulici.
Zrovna včera jsme to s Oblekim Asakou počítali. Na Michelské máme 14 pohostinských zařízení, ale jen jednu kavárnu. Loni nám zmizel Golem s excelentním Budvarem a proměnil se v Chameleona s obyčejnou Plzní, ale točenou na míru (podle zařízení mu říkáme koupelna a chodíme tam, když hledáme hospodu, kde není zahuleno). Také vedle řeznictví otevřeli novou hospodu, ale zatím jsem o ní jen slyšel.
Abyss Café je zařízeno ve stylu Ikea, vymalováno na oranžovo s bleděmodrými detaily a obsluha nejspíše studovala informatiku, protože tu najdete i počítačový koutek (uklizený vzadu). Ve stolech mají snad kompletní vydání časopisu Internet a ekonomické týdeníky. Asi je i čtou, protože čerstvý Ekonom se jim povaloval na baru.
Včera jsme tam s Oblekim Asakou vrazili po sedmé večer a moje „vtipná“ hláška, jestli jsme první, sklidila náležitou odezvu. Byli jsme druzí. Na Michelské prostě nikdo kavárnu neočekává.
Až do konce roku tu mají 20% slevu. Vypili jsme dvě flašky loňského Chardonnay, nějaké vody, snědli nějaké pochutiny a tak podobně a na účtě se nám objevila docela vtipná částka. Vzal jsem si s sebou ještě dva sáčky skvělého jasmínového čaje Dilmah (právě piju) a suma po slevě se vyšplhala na 405 korun.
A zase došlo na veselou výměnu argumentů při placení: Já — pět set padesát. Číšník — vrátím vám na pět set a pěkně děkuju. Já — vidím na účtu 506 Kč, padesát korun je přiměřené spropitné. Číšník — ovšem od částky jsme odečetli zaváděcí slevu. Já — opovažte se mi vrátit na pět set; Jak to uděláte, řeknu o tom všem svým známým a už sem nikdy nepřijdu.
Stejně jim tam chodí hlavně studenti z gymplu a herecké školy. Ti toho na čajích mnoho netrhnou a na spropitné sami nemají. A my pracujeme v ajtý, můžeme si to dovolit.