\"pohledVe zkratce, jet 800km po dálnicích tam a to samý zpět je i v dobrém autě maso. Zácpy nás míjely jen v protisměru a to i tam i zpátky, účastníky jedné 40 km dlouhé jsem fakt litoval. Po příjezdu jsem našli celkem v pohodě náš hotel LANCASTER na kterém bylo napsáno, že recepce je v hotelu Batavia. Ten jsme ještě našli a to bylo tak poslední, co se nám podařilo najít. Recepční nás ubytoval bez řečí v Batávii (na internetu byla dražšší) a dokonce v pokoji s postelemi zvlášť (na internetu za příplatek). Hned po zapsání nám nabídl pití a jestli prý nechceme nějakou slečnu na pokoj. Nechtěli jsme. Jen mě mrzí, že jsem se nezeptal na cenu. Aspoň jsem mohl být v obraze.

Po sprše jsme šli do města, neboť nepoznáš město, pokud si ho neprojdeš v noci a neposedíš v hospodě. Hospodu jsme hledali v centru téměř marně. Byla to samá čínská restaurace, po ulicích se toulaly tlupy Turků, číňanů a kurev. V jednom baru vyřvával papoušek a neochotná, škaredá asi životem přejetá servírka nám nalila pivo do dvoudecky. Taková fajnová močovka to byla. Naštěstí jsme cestou domů potkali PIVNICI, pravou nefalšovanou, kde pivo přímo vařili. A ta chuť prostě nádhera, asi 200m od hotelu.

Finové z Nokie jsou trotlové, vyberou hotel (Radisson SAS) na konci ulice, na špatné straně té ulice, na ulici která se nedá přejít natož otočit auto, neuvedou největší orientační bod, který je hned vedle (Hotel Hilton). A navíc když už to neotočíte, přejedete, tak skončíte na druhé straně řeky, zjistíte, že Duesseldorf není malé město a budete hodinu bloudit, abyste mohli přijít pozdě na konferenci. No co, aspoň jsem si pošprechčil. Aspoň lidi jsou ochotní a někteří si mysleli, že jsem angličan, asi mám správný německý přízvuk :). Jo a ta ulice se jmenuje podobně, jako jiná, která je u nádraží a hádejte kam nás lidi posílali a proč jsme tak dlouho bloudili.

Ale aspoň se vytáhli s obědem. Ten byl v hotelu exlusivní. Žádný blafy, jako na konferencích s Microsoftem.

Jo a finové neumí š a ďž, jejich anglina je tudíž roztomilá a hlavní kápo co to tam uváděl vypadal jako dvojník toho prostorově výrazného herce ze sitcomu Všichni starostovi muži. Měl i stejný široký úsměv.

No hlavně, že jsem ve zdraví doma.