\"websky
Už jsem nechtěl nic psát, ale nějak jsem si uvědomil, že musím některé věci opakovat různým lidem několikrát a dřív jsem jen řekl: \“Přečti si to na webským.\“ No tak to tu zase máme. 14 dní jsem se flákal na dovolené, jezdil na kole a zase se válel, prostě pohodička. Na konci dovolené jsem se rozhodl zajet si na akci zvanou Kopřivnický drtič. \“Pouhých\“ 100km po Beskydech s celkovým převýšením 2300m.

Ráno jsem samozřejmě nestihli start a tak jsem měl po zbytek dne pocit, že to je akce pro 20 lidí. Všude jsme potkávali pořád ty samé ksichty, některé i pěkné. Na Pustevny to byla dřina, ale nejsme měkoty a lanovkou jsme nejeli. Vlastík si liboval, že je vyjel pod aerobním prahem. Asi ten tepák moc žere. Ale ten rozhled, no paráda. Průměrná rychlost se ustálila na 10km/h a ani z kopců se nezvedala, protože já, bajker odkojený Vranovskou přehradou, nezvyklý Beskydskému terénu, měl problém s balvany, kořeny, kalužemi, větvemi a blátem. Co problém, přímo strach v některých(skoro všech) sjezdech. Co bych ale chtěl od turistických značek v Beskydech. Ale překnávání se, bylo na tom nejhezčí. (Vlastík by řekl a řekl: \“No co bys chtěl? Prostě Beskydy.\“)

Ale mělo být hůř. Na hřebenovce jsme chytli, teda ona nás, bouřku s kroupama a parádním lijákem. Bum bum, asi tak nějak to znělo pod cyklopřilbou. Kolem nás bylo za chvíli bílo. A cesta doteď náročná byla ještě náročnější, sjezdy se podobaly jízdě v korytu řeky, ale já se bál už míň. Přes zamlžené brejle jsem přestal vidět.

Ze Soláně jsme okruh \“zkrátili\“ po asfaltce směrem k cíli. No zkrátili, ujel jsem 100km a tolik bylo původně avizovaných. Za dvě hoďky jsme byli v Kopřivnici. Sjezd přes Barošovy Vigantice a jiné díry měl malé mínus v mokré silnici a velké plus v postupném oteplování. Nahoře jsme ještě vyfasovali slečnu, aby sme ji dovezli do základního tábora a já měl radost, že Vlastík nebude čekat jen na mě. Sice jsme ji museli nadopovat myslícíma tyčinkama, ale dojela. Její dvě kolegyně, které chtěly ještě kus stanovené tratě a kontrlolu K6 zvládnout dojely po desáté za úplné tmy. Ale aspoň jsme to pořádně oslavili, ráno mě pěkně bolela hlava. Sportování je fakt náročné.

A poznatky? Celopéro (full aneb celoodpružené kolo) ANO, kotoučové brzdy ANO, příští Drtič ANO. A díky Vlastíku za podporu na tomto celodeňáku.