WebSky.cz

snůška keců, které nikomu necpu

Závěry redakční porady

Úterý
Úno 3,2004
Pizza West, s.r.o.
nám. Bří Synků 5/1
140 00 Praha 4
DIČO: 004-25120271
MSPha Odd. č. V51377
 
02-02’04
 
*** Váš účet ***
 
Účet číslo 00019
Mattoni 0,3l  23,00
Coke 0,4l     31,00
Pivo 0,5      29,00
Q. Stagio V  119,00
Cæsar kuř.m   99,00
Soda          15,00
Mattoni 0,3l  23,00
Tramín 0,7   135,00
Gnochi QF     85,00
Q. Formaggi   89,00
     2x
Pivo 0,5      58,00
Soda          15,00
Tiramisu      49,00
Pivo 0,5      29,00
Pivo 0,5      29,00
Čaj černý     23,00
     2x
Mattoni 0,3l  46,00
Rul.bílé ,7l 135,00
     2x
Pivo 0,5      58,00
Mattoni 0,3l  23,00
Mista         35,00
1 Heraklea   120,00
Pečivo        11,00
Mousse Čoko   53,00
     2x
Káva s mléke  58,00
+ Kop. zmrzl.  7,00
Marlboro      53,00
SUBTOTAL    1450,00
Základ      1311,15
DPH 5%        44,00
DPH 22%       94,85
PLACENO     1450,00
 
001#0618          2
 www.pizzawest.cz
  tel. 261215740
Pondělí
Úno 2,2004

Jessica, 23letá losangeleská blognice:

Řekla jsem rodičům o svém blogu, aby se něco dozvěděli o tom, jak žiju. Když jsem pak byla doma na Díkůvzdání, máma do mě začala rýpat: Ty pořád jenom někam chodíš a celou noc propiješ! Strašně jsme se kvůli tomu chytly. (You’re fired!)

Sojka práskačka

Pondělí
Úno 2,2004

Seděli jsme včera u Žluté pumpy. To je hospoda, která se jmenuje podle — a teď pozor — žlutého vodního čerpadla, které stojí na ulici pod okny. Přesto se každý ptá, jak žlutou pumpu na křižovatce Belgické a Záhřebské pozná. Vy jste nikdy neviděli pumpu?

No, ale o tom tenhle spot není. Včera jsme totiž ve Žluté pumpě narazili na sojku práskačku. To bylo takhle…

V Pumpě točí Hoegaarden — pivo, co se pije se dvěma limetkami. A k pivu s citrónem patří samo sebou nachos. Jednou jsem si tu objednal nachos a k mému nemilému překvapení, ač sýrový dip (hustá omáčka) byl prvotřídní, salsa postrádala šmrnc. Od té doby jsem si tu objednával dva sýrové dipy výměnou za salsu. Obsluze lichotilo, že mají tak dobrý dip, že si dávám dva.

Ne tak sojce práskačce. Ona je vůbec divná. Když jsem na ni v Pumpě poprvé narazil, zjistil jsem, že po čtyřech Hoegaardenech mám na účtě šest dvanáctek, jeden malý rum a mojito. Nuže, asi se stala chyba. Posmyslel jsem si, že jsem omylem dostal účet někoho cizího, nebo že sojka na účty rozkládá útratu náhodně. A tak jsem zaplatil.

Napříště jsem se o poznatek o náhodných účtech podělil s Nikittou. Jenže podle Nikitty to prostě bylo tak, že všichni v Pumpě platí víc, protože sojka je straka a kavka.

Od té doby jsem raději platil iHNed. Sojce se to nelíbí, ale za šest dvanáctek, malý rum a mojito můžu mít šest dvanáctek, malý rum a mojito, takže tolik nehodlám platit za čtyři Hoegaardeny.

Objednal jsem si u sojky nachos se dvěma sýrovými dipy místo salsy. Přinesla jeden dip a salsu. Tak jsem sojku požádal, aby si salsu strčila někam, protože je mdlé chuti (salsa), a přinesla mi druhý objednaný dip. Jala se mi vysvětlovat, že salsu zaplatím. Oznámil jsem, že v tom případě hned.

V okamžiku u našeho stolu stál Richard a tvářil se jako rozhněvaný obr. Při jeho výšce mu to i věříte, já bych vypadal spíš jako rozhněvaný obříčíček, což by mělo patrně zcela odlišný dopad. Komu tady nechutná moje salsa?! zahromoval mi obr do ucha. Nechutná, to je, Richarde, příliš nadsazené slovo, zachraňoval jsem situaci. Jen je prostě mdlá. Obrovi se zajiskřilo v očiskách: Mdlá?! a zmizel v kuchyni.

Prostě sojka práskačka. Jenže, jak už to v pohádkách bývá, obr Richard odhalil, že zloduch nejsem já, ale sojka, a seslal na ni zlé kouzlo a na mě opravdu ohnivou salsu.

Ručně psaný

Neděle
Úno 1,2004

Přišel mi první dopis jako reakce na výzvu Chci dostávat dopisy. Klause přerazilo kulaté razítko chomutovské pošty, a mně bylo jasné, která uhodila (tedy, která pošťačka Klause přes tvář uhodila, to nevím, nejspíš toto mají na starost stroje).

Obratem jsem odepsal, a když jsem chtěl stisknout na obálce tlačítko Reply, zjistil jsem, že odesilatel neudal zpáteční adresu.

Nu což, je to slavný autor, pošlu odpověď do redakce s žádostí o předání adresátovi.

Pátek je chlastací den

Neděle
Úno 1,2004

Už se nedozvíte, jak jsme seděli v restauraci Na Závisti a servírka s nejkrásnějšíma nohama pod sluncem si celou dobu myslela, že na ni zíráme, protože se nám líbí, a nedošlo jí, že si tak nápadně točím táckem, jelikož už dvakrát jsem si objednal pivo, na které zapomněla.

Když servírka potřetí za večer zamířila do kuchyně, aby si pokaždé dala něco na zub, a my s Adbarem a Turbošem jsme měli na kuchyň opravdu luxusní výhled (a já tam i dohlédl)… A to něco bylo opravdu opulentní večeře, že by se vyrovnala čtvrtečním tahům v Pizza West — no prostě jsme servírku s nejkrásnějšíma nohama pod sluncem překřtili na žravou dámu.

Zato páteční posezení u pana Václava na Roháči bylo veselé. Pátek je chlastací den / nechoď, dceruško, z hospody ven. Bylo opravdu narváno, takže jsme si zase museli sednout k servisnímu stolu. Pan Václav byl z toho provozu tak vydrážděný, že tu a tam v kuchyni vyjel na kuchařku (to je ta, co umí ty špicové bramboráčky do cmundy).

Pan Václav kmital, a kuchařka Olinka vařila, smažila, pekla, dusila, co jí hebké ručky stačily. Do toho ovšem chodily ještě objednávky odvedle z Abyss Café, kam nyní roháčská kuchyně expandovala. Tehdy už nervy Olince a Václavovi vibrovaly tolik, že se začaly samy otvírat a zavírat lítačky od kuchyně. Pan Václav se na paní Olinku hrubě obořil, až se rozbrečela.

Hospoda rázem stichla.

Házeli jsme po panu Václavovi kyselé ksichty a odmítali si dál objednávat, dokud se Olince neomluvil.

Žravá dáma

Pátek
Led 30,2004

Když pár hodin vydržíte, napíšu sem, jak jsme s Adbarem a Turbošem šli do restaurace, kde obsluhuje servírka s nejkrásnějšíma nohama ve Sluneční soustavě (dál jsem nikdy nebyl).

Pojede domu

Středa
Led 28,2004

Řekl jsem jí, že ji nesnáším. Že je nezodpovědná (ode mě to sedí) a nejsem si jist, jestli je rozumné, abych ji bral mezi své přátele, protože DK po (doufám, že) krátkém rozhovoru došla k velmi podobnému názoru: zbav se jí.

Celý svět se proti ní spiknul. Bratr ji nechce nechat pár dní u sebe v bytě, otec ji poslal do háje a tady zná jen dva lidi, a z toho jeden ji nenávidí, a druhý možná také.

Chce odjet domů. Autobus do Frankfurtu jí jezdí ve čtvrtek, pátek a v neděli. Řekla mi, že v neděli odjede.

Nemyslím, že je to moudré. A nevěřím, že odjede.

Je těžké říci dívce do očí, co si o ní myslíte. Zvlášť když ji milujete.

A představte si, neví, co je to (we)blog.

Středa
Led 28,2004

Tentokrát mě ovšem nejvíc překvapují novinky.cz, které referují o soudní při bývalé miss se společností APK./2. Jak mohou napsat, že porušila smlouvu: nafotila minulý rok sérii aktů pro pánský časopis Leo, čímž porušila smlouvu , když o tom jestli ji porušila má rozhodnout právě soud?

Nový server nejen o zbraních

Úterý
Led 27,2004

Tak jsem začal na WordPressu provozovat nový server nejen o zbraních a střílení. Formou blogu budu zapisovat komentáře, události a zajímavosti z třetího nejlukrativnějšího oboru lidské činnosti (hned po drogách a sexu).

Zavolala

Úterý
Led 27,2004

Nezvedl jsem to.

Cesta z města

Pondělí
Led 26,2004

Skončilo léto. Uvědomil jsem si to, když jsem v Olomouci na nádraží čekal na příjezd rychlíku, který by se mohl jmenovat třeba Praděd. Mohl, ale na tabuli místo toho svítilo R 904.

Když vlak zastavil ve stanici, vyhrnuly se do haly zástupy lidí v oteplovačkách s lyžemi v rukou. Přijeli s hor. Říkejte si, co chcete, ale jediné hory, které v Praze máme — Kavčí — se k lyžování nehodí. Olomoučtí mají hory pár minut vlakem.

Když jsem se konečně probojoval na nástupiště, vlak už byl převážně obsazený. Naštěstí jsem objevil kupé, ve kterém seděli jen dva lidé. Po zdvořilém dotazu mě pozvali ke sdílení oddělení cestou do Brna. Dívka nahlas četla Čermákův článek z Reflexu a chlapec klimbal. Mohlo jim být tak osmnáct, i když chlapec vypadal mladší.

Usedl jsem a otevřel Knihu kódů na stránkách o prolomení šifry Enigma. Zaposlouchal jsem se do dívčina zpěvného hanáckého přízvuku. Uvědomil jsem si, že je stejně vzrušující jako hlas moderátorky Svůdné šance. Při otáčení stránek jsem si všiml, že chlapec už spí… Přečti si celý příspěvek »

Přimrzl jsem ke klávesnici

  • Rubrika: General
Neděle
Led 25,2004

Počítač mám u oken. Za okny je třeskuto. Okna netěsní. Je mi klendra. Nemluvím se sebou. Za celý rok jsi nedokázal sehnat někoho, kdo okna opraví, tak teď neskuhrej, vmetl jsem si do obličeje. Je to neekologické, neekonomické, nezdravé – a především nepříjemné. Nejraději bych ležel celou dobu zachumlaný v posteli, ale musím něco kutit na počítači. Leju do sebe asi tak dvanáctý čaj. Chvilku jsem měl pocit, že mi povyrostly prsty, ale to se na nich začaly tvořit rampouchy. Jdu si udělat jídlo. Těším se, až otevřu ledničku – to se trochu ohřeju.

Zničit krtka

  • Rubrika: General
Čtvrtek
Led 22,2004

\”Krteček by klidně moh bejt pátej člen Teletubbies,\” řekl jsem rodinnému klanu při sledování dokumentu o českém animovaném filmu. Následně jsem byl vypráskán z osady, jelikož jsem se hrubě dotkl národního pokladu a tuzemských kulturních hodnot vůbec.

Nemůžu si pomoci, Krteček mě vždycky štval. Kromě jedné vydařené epizody s autíčkem toho nikdy moc nepředvedl, jenom se prezentoval tím svým otravným vykašláváním citoslovcí. Byl jsem hodně malý, a přesto mě nudil. Možná je nutné, aby člověk byl při prvním setkání s Krtečkem hóóóóódně malý a ne jen hodně malý.

Větev mu připodřezaly (pokud se dá takové přirovnání použít) i ordinace dětských lékařů. Nevím, jak je tomu dnes, ale za mých časů byly všechny čekárny plné nejen chrchlajících a brečících dětí, ale i obrázků Krtečka. Krteček byl takový společný jmenovatel všech čekáren, prohlídek a injekcí. Když malinkatý človíček přestál vyšetření, za odměnu mu paní doktorka vnutila obrázek Krtečka. Pokud pak škvrně vidělo Krtečka i ve Večerníčku, automaticky mu začala stoupat teplota, přepadával je dávivý kašel a děcko se začalo obávat vpádu sestřičky. Podle vší logiky teď přeci měla vpadnout do bytu, škodolibě se mu měla podívat do očí a říct: \”Další!\” Jak pak má mít rádo Krtečka?
!

Ale ta série Mistři českého animovaného filmu je jinak velmi zajímavá. V prvním díle např. Potkali se u Kolína, v druhém Trnkova Ruka, příště Bratři v triku a pak ještě čtyřicet dalších dílů… Nenechte si ujít!

ZKUKHK, anebo záhada

Čtvrtek
Led 22,2004
Frekvence znaků spotu ADX 27-69
Znak Frekvence
Interpunkce 4,0
Mezera 18,0
Čísla 1,0
A 7,9
B 1,0
C 2,0
D 2,0
E 8,2
F 0,2
G 0,5
H 1,6
I 5,5
J 2,5
K 2,7
L 4,8
M 3,0
N 4,4
O 6,0
P 3,1
Q 0,0
R 2,7
S 4,5
T 4,0
U 2,7
V 2,7
W 0,0
X 0,2
Y 1,4
Z 2,7

Začal jsem číst pojednání od Simona Singha Kniha kódů a šifer. Podle názvu je jasné, že jde o dobrodružnou četbu, v níž do děje zasahují tři nadpřirozené bytosti: steganografie, kryptografie a kryptoalytika.

Připomnělo mi to, že vlastně pořád mám v psacím stole index, a tudíž jsem studentem lingviky. Sice je mi komputační lingvistika poměrně záhadnou múzou, ale nějaké drobné základy už jsem pochytil. V první kapitole jsem měl ohromnou radost, že jsem sám přišel na princip dekompozice monoalfabetické šifry na principu frekvenční analýzy (i když s nulami jsem nepočítal). Ale začíná to být čím dál složitější a zajímavější čtení.

Vzpomněl jsem si, že při jedné výpravě do antikvariátu na Bělehradské jsem se z lovu vrátil se skripty o dějinách matematické a strojové lingvistiky. Těšil jsem se, že tu najdu tabulku frekvence jednotlivých českých znaků, ale ouha. Jen pár příkladů.

Chtěl jsem blognout jednoduše zašifrovaný spot a nedat k němu klíč. Ale chtěl jsem k němu připojit alespoň frekvenční tabulku. No, v nouzi se naučí Dalibor housti. Udělal jsem frekvenční analýzu aspoň minulého svého spotu (zbaveného diakritiky):

Samozřejmě, že předchozí spot je trochu neobvyklý kvůli poznávací značce a ping pongu, ale není úplně krátký (1312 znaků), takže jako výchozí bod pro luštění může docela dobře posloužit. Mimochodem, průměrná délka mého slova je 5,56 znaku, což je skoro český průměr.

 
ZSQMKZKBCGTJMSFAHAEKBKMKHEK
CKHYKKRAFKVQAHGNANTHTVNMCA
PWANPEYBVPGNGQTPSZKFHTCKPCSH
KCSPRSNGTKJKEPAVYHKBHGGRGBGT
IAZKMKJUKARABVJGCHARSJKEJTFH
ABAPRSNGTHGESCKCKNKZACKVTQAM
YPAVMKISBZJKQEYHGJMKUY

Tak co? Víte, co jsem napsal? Není to náhodou něco o vás?

Nápověda

Interpunkci, diakritiku, mezery a čísla jsem odstranil. Každé písmeno původního textu odpovídá vždy jednomu písmenu zašifrovaného textu. A ještě jeden skromný tip: nejčastější znak v zašifrované abecedě neodpovídá nejčastějšímu znaku v mém minulém spotu, ale bude vám to jasné, když si znovu přečtete nadpis…

Čtvrtek
Led 22,2004

Sháním člověka, který umí PHP je na volné noze a má tak měsíc času. Stačí, když bude umět jen to PHP, analýza je hotová, invence z jeho strany se nepředpokládá (kódování dle návrhů v UML ve Visiu – znalost nutná minimální, je možné zájemci o práci během hodinky vysvětlit). Pracoviště Brno, práce cca na měsíc, odměna velmi zajímavá.

ADX 27-69

Čtvrtek
Led 22,2004

Adbar chtěl, abych něco blog(nu)l, ale co. Aha. Ne to, že mě porazil ve ping pongu 10 : 0, ale to, že jsem jel do sokolovny taxikem. Ale proč? Aha.

Po kolika pivech? Piju až po setmění a nepiju po půlnoci. Štěstí, že se brzy stmívá. Ale když jsme se vrátili z ping pongu, tak jsme šli k panu Václavovi na jedno dvě. Jenže pak zavolal Webský a čekali jsme na něj dvě hodiny.

Od tří jsem měl zabukovaný stůl v michelské sokolovně, a tak jsem ve tři čtvrti odjel do sportu koupit pálku. Chtěl jsem tu za patnáct set, jako má noname2, ale měli jen za 600 a 400. Koupit si tři pálky mi bylo hloupé, tak jsem koupil tu dražší. Neměli ani futrál, ani chemii na ošetření pálky. A jelikož jsem ze sportu odcházel po třetí, vzal jsem si na ty tři kilometry taxi.

Pan Šebek byl možná trochu naštvanej, že jsem si ho nezavolal, ale nastoupil jsem na štaflu k jeho kolegovi. No, Adbar taky meškal. Když jsem usedal na místo spolujezdce, zrovna v rozhlasu hlásili, že se policie zaměřuje na špatné parkování. A opravdu. Jedno policejní auto stálo na zákazu zastavení, a druhé policejní BMW stálo v zastávce MHD. Vím, že by mi to nikdo nevěřil, tak jsem si opsal číslo: ADX 27-69.

Jsem zvědavý, na co se zaměří příště. Na jízdu na červenou? Pod vlivem alkoholu? V protisměru? Nepřiměřenou rychlostí? Bez řidičského oprávnění?

Pražský výlet

Středa
Led 21,2004

k bohemce čímkoliv
petrohradská doleva
autobus dvě zastávky
zastávka ukrajinská
12 kč lístek, přestupuju

Nehezký a nepěkná ochrana

Středa
Led 21,2004

Nechápu je. Koupí si nějakou elektroniku a nechají na všech displejích, či jiných částech, které mají být chráněny proti poškrábání takové ty ochrané fólie. Fólie jsou samozřejmě měkké a tak jsou za chvíli plné rýpanců a škrábanců a vypadá to odporně. Ale má to jednu výhodu, bavím se tím, že ochranné fólie odlepuju. Někteří majitelé prskají, ale mé estetické cítění je aspoň na chvíli uspokojeno. A co vy? odlepujete a nebo jo?

Středa
Led 21,2004

Tak jsem podlehl Browserovým svodům a vzal jsem Hanku do Dog\’s Bollogs. Mají tam skoro pořád prázdno a zaváděcí ceny. Výborné pivo s citrónem i bez. Myslel jsem, že výběr vín bude podobně kvalitní, ale sekl jsem se.

Nejdřív neměli požadovaný Sauvignon Moravia z nápojového lístku, a pak přinesli Modrý portugal v lahvi s tak odpornou etiketou, až to bylo varující.

Jenže na etiketě byla podepsána firma Vladimír Tetur, Velké Bílovice 1277 a Hanka prohlásila, že Vladimíra zná, že je to jejich soused a víno mívá dobré. Jenže Tetur sice asi může na Salon vín vozit svůj Moravský muškát, ale s Modrým portugalem by raději vůbec neměl vylézat ze sklépku.

Nemělo to vůni, nemělo to chuť ani barvu. Teture, Teture. Levná španělská vína na tebe.

Středa
Led 21,2004

Tramín je taková klasika. Málokde je úplně špatný. Lehce kořeněné víno s ovocnou vůní, které se hodí i ke sladkým jídlům, a neuděláte špatně, ani když si ho dáte k těstovinám nebo pizze.

Ovšem v Corleone pozor! Samozřejmě, když vám číšník přinese loňský (vlastně předloňský) ročník obyčejného odrůdového jakostního vína a prezentuje vám etiketu \”Kobylí\”, pak si nejspíš poklepete na čelo. Ochutnáte. To přeci nemůžou myslet vážně.

No, ale když to přinesli, a ještě s tím dělají takové cavikycavyky, tak to ochutnáte. Po odzátkování a nalití zjistíte, že víno je technicky v pořádku. Nic v něm neplave, nezapáchá, není zkažené, jen je prostě na Tramín červený strašně kyselé. To víno, je v pořádku, ale odneste si ho, zaplatíme, ale tohle pít nebudme.

Zaplatit si ho nechali, ale místo, aby lahev s nevyhovujícím vínem vylili, nechali si ho na baru. Jestli si někdo objednal \”dvojku bílého\”, pak vězte, že byla zaplacena dvakrát.

V Corleone už si víno nedám.

Úterý
Led 20,2004

…tak ta to má nejlepší.

V Respektu se coby součást projektu museum in progress zjevil Dotazník od Silvie Vondrejcové. Čeká vás deset otázek (např. \”Do jak sociálně situované rodiny by jste se chtěl/chtěla narodit?\”) a můžete si vybrat ze škály odpovědí (od otrocké familie až po panovnický rod). Fígl je ovšem v tom, že každá možná odpověd má u sebe připsán počet bodů. Pokud si vyberete nějakou příjemnou volbu, nebo volbu, která by vám usnadnila život v často netolerantní společnosti, nasbíráte velké množství bodů. A na celý dotazník si musíte vystačit s šedesáti.

Dotazník je úmyslně postavený tak, že nemůžete mít všechno. Takže nakonec přijde obtížné a obskurní rozhodování: buď budu vypadat perfektně, a nebo budu mít vysoké IQ. Je lepší být slepý a žít v demokracii, nebo být bez vrozené vady a žít v okupované zemi? A i když nemáte předsudky vůči homosexuálům, možná si budete říkat, že si radši uberete na věku, kterého se dožijete, než abyste nebyl heterosexuální. Předsudky nepředsudky, vy možná jednáte pragmaticky: homosexuálové to nemají nejsnazší.

Docela dlouho jsem se nad tím bavil. Nakonec se skulinka našla a jako nejluxusnější mi přijde tato kombinace: chtějte být bohatá, perfektně vypadající černošká lesbička z budoucnosti, co žije v demokratické zemi, má IQ ke sto čtyřiceti, je bez vrozené vady a zemře v osmdesáti. Dokonce vám zbudou tři bodíky k dobru. Za ty bych si přál, aby se Silvie Vondrejcová naučila, že správně se píše byste. Na stránkách Respektu to vypadá obzvlášť ošklivě.

Úterý
Led 20,2004

A docela to spěchá. Stálým čtenářům Webskýho nemusím příliš říkat, kdo je Nadya.

Tak tedy Nadya nepřijede během našeho nejoblíbenějšího měsíce, ale už tento týden. Potřebuju ji někde ubytovat, a proto hledám pokoj do podnájmu, třeba na dva týdny, třeba na měsíc, možná i na dva.

Nadya je vysokoškolsky vzdělaná Američanka, takže splachovat už umí.

Pokud máte volný pokoj a máte zájem o moje peníze, nechte mi třeba u Webskýho kontakt.

URL hezky česky

Úterý
Led 20,2004

Dostal jsem dotaz, jak zprovoznit ceske verze URL, tak jak to mám já tady, ve WordPressu. Je to jednoduché. V Options/General Blog Settings hodnotu hack_file na true. Nahrajete na server upravenou verzi souboru my-hacks.php obsahující funkci AutoCzech a upravíte soubor /includes/functions.php a to konkrétně funkci sanitize_title tak, aby před konverzí na malé znaky obsahovala konverzi na ascii.


$title = AutoCzech($title, \’asc\’);
$title = strtolower($title);

Černí baroni – nic než nuda

Pondělí
Led 19,2004

Tak nevím čím měli zaujmout, ale mě se podařilo u Černých baronů téměř usnout. A to se mi naposledy podařilo jen u TeleTele. Vtipné dialogy jsem postrádal, anglický buldok ala Jake a tlusťoch to zachránit nemohl, ani tak švejkování vojína Kefalína. Ten mi v originále připadal poněkud inteligentnější. Ale třeba si to jen nepamatuju, zkusím si najít čas na knížku. Je vidět, že česká televize šlápla opět do …vedle.

Pondělí
Led 19,2004

Tak jsem se rozhodl přestat dotovat websky.cz ze svých peněz a chtěl jsem ho zrušit. No nakonec ho neruším, ale měním hosting na levnější a s tím je spojena i změna weblogovacího systému. Po nějakých útrapách se mi jakžtakž podařilo znásilnit WordPress. Jo a změnil jsem design.

Sem tam se tu ještě vyskytne nějaká drobná chybička nebo anglický nápis, ale postupně to vyladím. Staré záznamy zůstanou tam kde jsou. Vida další plus pro přepis cest, který jsem udělal docela nedávno.

Judikát k nutné obraně

Neděle
Led 18,2004

Počínaje dneškem budu zveřejňovat judikáty vydané k případům nutné obrany.
Přečti si celý příspěvek »